Zvb-denik-richard | ZvB-Deník-Richard De Varmond

Dneska jsem vstal velice Brzo protože někdo říkal že se dnes otevírá Příčná Ulice.vyšel jsem z pokoje a namířil jsem si to rovnou do Děravého Kotle.otevřel jsem dveře a tam bylo už mnoho lidí podkal jsem s prvním koho jsem viděl byl

Já se jmenuji nějaký  Richard De Varmond a jsem z Lucemburska v Lucembursku máme velké rodiné sídlo nějaké lesy a louky a nějaké stavení oba moji rodiče byli ve zmijozelu ale jak to už bývá otec pracuje na ministerstvu kouzel a matka taky naše panství se jmenuje Varmons ráno jsem vstal a měl jsem na stole dopis já jsi řekl co to muže být a asi dopis jsem pomalu otevřel a a volala dopis z bradavic jsem si povzdechl a řekl jsem si konečně odejdu do Bradavic pomalu jsem si balil věci v tom slyším klepaní na svoje dveře a ozve se náš starý Sluha Thomas pane Richarde pane Richarde jsem se leknul a říkám dále Thomasi  starý Thomas mně povídá pane váš otec mi přikázal abych vás naučil z letaxem ach Thomas je velice dobrý člověk a čaroděj naučil mně pár fíglů které určitě využiji později potom jsme šli ke krbu a ukázal mi jak se to dělá co a jak potom mně říká máte nachystanou snídani tak Thomas šel uklízet a já jsem šel do koupelny se opláchnout a učesat po 10 minutách jsem šel do naší velké jídelny kde jsem si přisedl a Thomas zrovna přišel pane Richarde dáte jsi čokoládu nebo čaj já jsem se rozmýšlel Thomasi dám si čaj pokud mohu poprosit Thomas zvedl konvičku z čajem a nalil mi čaj do krásně zdobeného hrníčku na stole leželo nějaké pečivo a koláče dal jsem si koláč potom mně Thomas povídal že už mám zbaleno do Bradavic a že se nemusím bát mám tam vše já řekl Thomasi ale Thomasi to jste nemusel já bych si zabalil velice vám děkuji Thomasi jste nesmírně laskav po snídani jsem si vzal kufr a šli jsme z Thomasem ke krbu a přemístili jsme se do Londýna děkuji vám za všechno Thomasi libí se vám Londýn pane Richarde já odpověděl ano je velice pěkný usmál jsem se rozloučil jsem se z Thomasem a namířil jsem si ho k děravému kotli kde hnedka při vstupu na mně dolehla velká úleva potom jsem šel k baru kde byl hostinský zeptal jsem se ho na pokoje jestli jsou nějaké volné a on zavolal brigádnici a pověděl mi že pokoje jsou zadarmo a že mi brigádnice ukáže můj pokoj tak jsem táhnul kufr a po několik minut jsem byl ve svojím pokoji kde jsem si vybalil a lehl jsem si na postel a snažil jsem se usnout po chvilce jsem vstal a řekl jsem si půjdu se podívat do děravého kotle kde bylo hodně lidí vešel jsem dál k baru kotli kde jsem narazil na zajímavého člověka na Syzrana s kterým jsem měl i pokoj tak jsem pokecali z kama jsme a podobně po chvilce jsem byl velice ospalí tak jsem šel spat do svého pokoje